Dneska to bude trochu delší. 📚 Chceme vás trochu vzdělat. Je sice nejdepresivnější den roku, může vás však potěšit to, že nic není ztraceno a že můžete měnit svůj život, náladu nebo i květinový trh v Čechách. Kupujte opravdové a férové květiny. Podporujte místní pěstitele. 💐
Téma pěstování a dostupnosti řezaných květin je teď v zime více než aktuální. Kdo by nechtěl mít doma krásné čerstvé řezané květiny v půlce ledna. Budete je chtít i potom, co zjistíte, co za těmi dokonalými květinami skutečně je?
🌿 Květinářství mělo v Čechách dlouholetou tradici a čeští zahradníci si v 19. století v rámci c.k. monarchie, ale i v Německu, Francii a Nizozemsku, vydobyli dobré jméno. Po druhé světové válce, zvláště pak za dob normalizace a kolektivizace, u nás všechna soukromá zahradnictví vymizela. Často byla rodinná zahradnictví začleněna do státních zemědělských podniků a služeb nebo v horším případě zlikvidována úplně. Nicméně i za dob minulého režimu ještě české květinářství alespoň přežívalo. Nabídka však byla skromná a v zimním období bylo často obtížné sehnat jinou květinu než tradiční karafiát. Po roce 1989 to šlo s českým zahradnictvím z kopce ještě rychleji. 💁 Pomalá transformace, privatizace a nevyřešené vlastnické vztahy zapříčinily oslabení tuzemských květinářů. Toho využily silné zahraniční firmy a jejich široký, neokoukaný sortiment květin a nízké ceny pak lehce vytlačily domácí výrobce z trhu. Dnes je situace taková, že téměř *98 % řezaných květin se na český trh dováží. Nejčastěji se jedná o reexporty z Nizozemska, ale také například z Kolumbie, Ekvádoru, Keni nebo Thajska. Nejde jen o exotický sortiment, ale o klasické růže vypěstované v Ekvádoru, chryzantémy z Kolumbie a karafiát třeba až z Etiopie.
🌿 Květinový průmysl byl od šedesátých let zaváděn pod záštitou rozvojových strategií a strukturálních změn coby řešení chudoby rozvojových zemí. Květiny se po kávě, čaji, kakau či bavlně měly stát novou „zázračnou" exportní plodinou, která vyzdvihne ekonomiky třetího světa.
🌿 Volný trh v rámci rozvojové pomoci většinou žene chudé země k čím dál ostřejšímu „závodu ke dnu" mezi sebou navzájem. Dochází k neustálému tlaku na snižování výrobní ceny, což se musí zákonitě odrazit v jiných článcích výroby - například ve zneužívání lidské práce, přírody a místních přírodních zdrojů. Právě levná pracovní síla a skrz naskrz děravé zákony o ochraně životního prostředí nebo jejich absence jsou trumfy, na které vsadily bohaté státy. Snaží se přesunout ekologicky problémovou a pracovně náročnou květinovou výrobu do rozvojových zemí. Peníze vydělané tímto průmyslem ve skutečnosti jen málokdy a v malé míře zůstávají v dané zemi. Unikají skrze zahraniční vlastníky, vysoké výrobní náklady a nejrůznější poplatky. Většina zisku proudí k obchodníkům, šlechtitelům nebo zprostředkovatelům v průmyslově vyspělých státech. Vysoké počáteční náklady, nestabilní povaha obchodu a už zmíněné poměrně vysoké výrobní náklady mohou za to, že jen malé procento květinových farem je založeno a vlastněno místními obyvateli.
🌿 Největšími vlastníky květinových farem v rozvojových zemích nejsou tamní zemědělci, ale nadnárodní společnosti... Možné negativní důsledky jejich počínání je však vesměs ani nezajímají, stejně jako stabilita regionu, kde momentálně působí. Ztráta zodpovědnosti vede často k porušování mezinárodních pracovních standardů: najímání pracovníků na částečný úvazek nebo na neplatné pracovní smlouvy bez nároku na jakékoli sociální výhody, neustále se zvyšující neúměrné tempo práce, zneužívání dětské práce, nedostatečná ochranná opatření atd. Platy se velice často pohybují pod hranicí zákonem stanovené minimální mzdy, navíc ve většině rozvojových zemí je toto minimum vyměřeno skutečně na pomezí únosnosti a velice často ani k holému přežití nepostačuje.
🌿 Práce ve sklenících bývá poměrně fyzicky namáhavá, a přičteme-li zdraví škodlivé prostředí (viz níže), jedná se o velice špatně placenou práci. V 70 % ji vykonávají především mladé ženy. Známé jsou zprávy z květinových plantáží hovořící o zneužívání, sexuálním obtěžování a znásilňování zaměstnaných žen ze strany jejich mužských nadřízených. Například v Keni se tento problém týká zhruba kolem 60 % zahradnic. Vzhledem k citlivému tématu však odborníci odhadují, že toto číslo může dosahovat až 90 %.
🌿 Komerční způsob pěstování květin se neobejde bez intenzivního používání pesticidů a dalších agrochemikálií. Tyto látky provázejí celý produkční řetězec, počínaje dezinfikováním půdy, aplikováním nejrůznějších preventivních postřiků proti škůdcům a chorobám, podpůrných prostředků, postřikem před samotným uříznutím květu, konče ochrannou lázní před převozem, jež má zajistit zpomalení dýchacího procesu a udržení čerstvosti květin. Fumigaci čili dezinfekci proti škůdcům provádějí zahradníci každý den. Tyto chemikálie mají různé stupně toxicity. Některé z nich jsou vysoce jedovaté a skleníkové klima jejich nebezpečnost zvyšuje až trojnásobně. V některých státech dokonce používají chemikálie, které se v Evropě nebo v USA už před lety ocitly na indexu zakázaných látek, protože způsobují rakovinu.
🌿 Extrémně vysoké a mnohdy pouze preventivní dávky pesticidů, které zaručují dokonalý až nepřirozený vzhled květin, mají nevyhnutelné dopady i na místní ekosystémy. V kombinaci se špatným managementem často způsobují znečištění vodních toků a podzemní vody. Známá je například kauza kolem jezera Naivasha v Keni, které je pro tamější vysokou diverzitu fauny a flóry označováno Ramsarskou úmluvou z roku 1995 jako „mokřinový ekosystém s mezinárodním významem". A právě zde, kolem jezera je koncentrace květinových farem nejvyšší v celé Keni. Květinové plantáže se zde rozprostírají na 20 tisících km . Květinový průmysl je velice náročný na spotřebu vody a v regionech s hustou sítí květinových farem a v kombinaci se špatným vodním hospodařením se často stává, že místní zemědělci svádějí s květinovými magnáty boje o vodu. V okolí květinových farem bývá pesticidy kontaminován i vzduch. V atmosféře končí téměř 90 % toxických úniků, část z nich se pak s deštěm vrátí zpět na zem v blízkém okolí. Tím však výčet environmentálních problémů zdaleka nekončí.
ZDROJ:
https://www.veronica.cz/co-je-skryto-za-dokonalou-krasou-kvetin www.kytkyodpotoka.cz 📷
@Radek Balcer
